Pokud nacistický árijský projev a rasově orientované formy moderního pohanství představují xenofobní a rasistickou odezvu na vědecký výzkum starých indoevropských společných znaků, jiní pohané se inspirovali zcela odlišně. Někteří moderní pohané, vědomi si vazeb, které badatelé spatřují mezi předkřesťanskými pohanskými Evropany a hinduistickými Indy, začali pohlížet na dnešní Indy jako na své dávno ztracené bratrance a vnímat hinduistické náboženství jako svého nejstaršího duchovního příbuzného. Toto smýšlení se zakládá na nejstarších hinduistických textech, Védách, datovaných většinou badatelů do období 1500-1200 př. n. l. Védy byly psány védsky, což je raná forma sanskrtu, mající identifikovatelné jazykové paralely k řečtině, latině, litevštině a dalším evropským jazykům. Mnoho badatelů věří, že autoři védských textů byli kočovníci či nájezdníci , kteří přišli do Indie z indoevropské domoviny mezi lety 2000 a 1500 př. n. l., po pádu původní harappské civilizace/civilizace údolí Indu, v oblasti dnešní severozápadní Indie a Pákistánu. číst více…
Nacionalismus (vlastenectví) staví na vědomí příslušnosti k jednomu konkrétnímu národu. Dle mého přesvědčení se nejedná o žádný světonázor či ideologii. Nacionálně může smýšlet pravicový i levicový demokrat a dokonce i komunista. (Bohužel v posledních letech mi připadá, že komunisté jednají nacionálněji, než všechny ostatní parlamentní strany.) Troufám si tedy říci, že nacionalismus je spíše srdeční záležitost, a chceme-li z něho vytvořit životaschopný světonázor, musíme přidat něco navíc. V podstatě se nám nabízejí jen dvě věci, a to konzervativizmus či sociální cítění v rámci platných příslušníků národa. Konzervativní nacionalismus vzhledem k silnému postavení ODS nemá v našich podmínkách příliš mnoho šancí, nanejvýše se z něho může stát nějaký přívěšek k ODS. O tomto nás přesvědčila i marná snaha Národní strany o prorazení do vyšší politiky.
Zbývá nám tedy nacionalismus se sociálním cítěním v rámci národa a zde se dostáváme do problému kvůli historickým souvislostem. Nacionální (národní) socialismus je totiž automaticky spojován s Německem číst více…
Osobně jsem zákaz DS očekával. Nevěřím tomu, že v dnešní totálně zkorumpované době, by si zrovna soudy zachovaly nezávislost. Jen prostě první pokus byl diletantsky odfláknut a daná doba pro zákaz zřejmě ne tolik vhodná.
Modelů politického vývoje společnosti je více. Co si pamatuji, tak na původní řeckou demokracii se pasoval tzv. koloběh tří stavů, kdy demokracii střídala oligarchie, poté přišla totalita a znovu dokolečka. Samozřejmě nic neplatí na 100% a výjimek bylo jistě více než dost už jenom proto, že politika je věc nevyzpytatelná a působí na ni spousta vnitřních i vnějších vlivů. U nás po pádu komunistické totality ona vláda oligarchie přišla nějak rychle. Navíc dnešní oligarchie je podivná a nevyzpytatelná. číst více…
Temný mrak špatné pověsti se vznáší nad celým oborem indoevropských srovnávacích studií a také kazí pověst některým moderním pohanským hnutím. Tento mrak je chmurnou historickou realitou, kdy někteří vůdcové a sympatizanti nacistického režimu v Německu, jako je Heinrich Himmler a Alfred Rosenberg (1893-1946), jakož i další evropští rasističtí intelektuálové a agitátoři konce devatenáctého a počátku dvacátého století manipulovali teoriemi o společném indoevropském původu, aby dokázali, že bílí Evropané (zvláště Němci, v případě nacistů) byli původními „Árijci“ – tvůrci a praví dědicové dávné indoevropské kultury a odkazu, včetně jejich náboženských elementů (Goodrick-Clarke 1992). Rosenberg byl jedním z hlavních architektů nacistické propagandy, avšak jeho pokusy nalézt v německém pohanství podporu nacistické ideologii nebyly jeho nacistickými kolegy plně podporovány. Rosenbergovo hlavní dílo, Der Mythus des 20 Jahrhunderts [Mýtus dvacátého století], často citované spolu s Mein Kampf a dalšími Hitlerovými spisy jakožto autoritativní formulace nacistické ideologie, nevydala nacistická strana, ale Rosenberg osobně, což naznačuje, že jeho smýšlení nebylo ve straně přijímáno univerzálně. číst více…
Až za Topolánkem do kriminálu přijde vdova po Paroubkovi a řekne mu, že na pohřbu Klause zastřelili Ratha.
V celém světě, v bohatých stejně jako v chudých zemích prochází struktura rodiny zásadními změnami. Představa, že rodina je stabilní a soudržná jednotka je … mýtus. Podle nedávné studie je skutečnost taková, že trendy jako svobodné matky, rostoucí rozvodovost, menší domácnosti a feminizace chudoby se vyskytují na celém světě. Jen Japonsko zůstalo za posledních 30 let bez výraznějších změn.
Na celém světě slyšíme stejné nářky: Už to není jako kdysi. Mívali jsme lepší smysl pro komunitu. Tento trend je identitcký v každé kultuře. Jeho důsledky jsou rovněž podobné, včetně projevů vandalizmu na společném jmění, zvlášť u mladé generace. číst více…
K sepsání této úvahy mě inspiroval několikaminutový pohled na zahájení olympijských her ve Vancouveru. Pominu všude poskakující indiány, to si prostě etnomasochistický duch dnešní doby žádá. Zaměřím se spíše celkově na atmosféru v které se zahajovací ceremoniál nesl. Kdy režiséři tohoto představení pro masy, ho koncipují ve stylu neuvěřitelně šťastných lidiček, spokojeně se kroutících v rytmu otřesného multikulturního diska.
Ano, i s něčeho tolik spontánního jako je úsměv se stává byznys. Není přeci problém za mrzký peníz zaplatit spousty stážistů, kteří pak vytváří falešný obraz dnešní báječné doby. Setkáváme se s tím všude. Věčně se usmívající herci ve stupidních televizních seriálech. číst více…
„Mytologie lidstva zdaleka není pouhou sbírkou pěkných či hrůzyplných báchorek, které jsou v řádně cenzurované verzi představované našim školákům. Jde o náhled lidí jedné určité epochy či civilizace na tajemství lidské existence a myšlení, o jejich model sociálního chování a o jejich pokus v příbězích bohů a démonů definovat své vnímání vnitřních světů.“ – H. R. Ellis Davidsonová, Bohové a mýty severní Evropy.
Mýty nejsou jen nevinné příběhy, jejichž účelem má být odvést naši mysl od každodenní obyčejnosti, mají rovněž významný vliv na politické a ideologické uspořádaní společnosti. Díky tomu, že v nich je popisován sociální řád, jeho třídy, morální názory a instituce, nejsou mýty ničím menším než společenskými smlouvami, které mohou odrážet i měnit názory a instituce společnosti. Mýty se přitom týkají jak tohoto světa, tak i světů nadpřirozených. Jsou tedy jakousi vyjádřenou formou kolektivního denního snění sdíleného celým společenstvím. Žijí v nás a my žijeme v nich. číst více…
V tisku se objevila zpráva, že ve Španělsku počet přistěhovalců za poslední desetiletí vzrostl šestinásobně, což představuje hrozivých 12 procent celkového počtu obyvatel. Důvodem přistěhovalectví byla zejména potřeba pracovníků během hospodářského růstu, přičemž přistěhovalci zaplnili polovinu pracovních míst vytvořených mezi lety 2000 a 2008. Paradoxem k tomuto údaji je, že nyní nezaměstnanost ve Španělsku dosahuje hrozivých 19 procent. číst více…
Všechna moderní pohanská náboženská hnutí se jistým způsobem a v menší či větší míře zabývají obnovou náboženských tradic evropské minulosti. Někdo by se nicméně možná zeptal, jak staré vlastně jsou tyto předkřesťanské výchozí tradice a přesně jak daleko do minulosti mají být datovány. Jednoduchá odpověď je tato: do předkřesťanského období nebo alespoň než se křesťanství stalo v dané lokalitě natolik dominantním, že zapříčinilo úpadek a útlak původních evropských náboženských tradic. Křesťanství se zavádělo a formovalo v různou dobu, na různých místech Evropy. číst více…











