Nacionalismus, národní socialismus a nacismus
Nacionalismus (vlastenectví) staví na vědomí příslušnosti k jednomu konkrétnímu národu. Dle mého přesvědčení se nejedná o žádný světonázor či ideologii. Nacionálně může smýšlet pravicový i levicový demokrat a dokonce i komunista. (Bohužel v posledních letech mi připadá, že komunisté jednají nacionálněji, než všechny ostatní parlamentní strany.) Troufám si tedy říci, že nacionalismus je spíše srdeční záležitost, a chceme-li z něho vytvořit životaschopný světonázor, musíme přidat něco navíc. V podstatě se nám nabízejí jen dvě věci, a to konzervativizmus či sociální cítění v rámci platných příslušníků národa. Konzervativní nacionalismus vzhledem k silnému postavení ODS nemá v našich podmínkách příliš mnoho šancí, nanejvýše se z něho může stát nějaký přívěšek k ODS. O tomto nás přesvědčila i marná snaha Národní strany o prorazení do vyšší politiky.
Zbývá nám tedy nacionalismus se sociálním cítěním v rámci národa a zde se dostáváme do problému kvůli historickým souvislostem. Nacionální (národní) socialismus je totiž automaticky spojován s Německem a tomuto nesmyslnému spojení se těžko brání. Je to stejné, jako bychom komunismus stoprocentně přiřazovali k Rusku. Nacionální socialismus je ideologie, již lze aplikovat na všechny národy a to i neevropské. Dokonce i v Slovníku cizích slov z roku 1981, tedy vydaném komunisty, rozlišují mezi nacionálním socialismem a nacismem. Nacismus je zde označen jako specificky německý nacionální socialismus.
Nacismus samozřejmě pro jeho zaměření se pouze na pangermanismus musíme rozhodně odmítnout. A je jen škoda, že se v naši zemi stále najde mnoho lidí, kteří zřejmě neví o co jde, a okázale se hlásí k této zprofanované větvi. Hitler ideologii nacionálního socialismu nevytvořil, on byl pouze mluvčím a demagogem její specifické německé verze, již díky svým velkým přesvědčovacím schopnostem uvedl do praxe.
Od konce druhé světové války uplynula dlouhá doba, a proto nelze slepě setrvávat na překonaných myšlenkách. Musíme se přizpůsobit dnešní době a z minulosti převzít pouze to dobré a ostatní zavrhnout či nedávat veřejně najevo. Jednotlivé formy nacionalismu musí překonat rozpory a spolupracovat spolu, vždyť jsme na jedné lodi, už jenom proto, že naši nepřátele mezi jednotlivými směry stejně nerozlišují.
Dovětek:. Za Rakouska-Uherska a První republiky u nás existovala Česká strana národně sociální (později Československá strana národně socialistická). Myšlenky Klofáče, jejího zakladatele, vzhledem k době kdy vznikaly, jsou přijatelné a jeví se jako rozumné. Bohužel za První republiky se z ní pod předsednictvím zrádného Beneše stávala strana stále více „státotvorná“, tedy národu neprospěšná. Za komunistů tato strana přežívala pod názvem změněným na Československou strana socialistickou. Po sametové frašce se po různých peripetiích navrátila k původnímu pojmenování a dle mého měla potenciál prorazit do parlamentu a setrvat zde déle než jen do roku 1996. Bohužel ve vedení strany zůstali staré kádry jenž místo hledění do budoucnosti , pouze nostalgicky vzpomínali na zlaté dobré časy. (místo národního a sociálního odkazu, trvali na Benešovsko-liberálních dogmatech) Není se tedy čemu divit, že strana upadla postupně do zapomnění, v němž přetrvává i dnes.
R.O. myslím si že ČSNS založil Stříbrný a nikoliv Klofáč, Klofáč se dostal k moci až později
Wilt: Velmi pěkný příklad o Američanech a Slovácích. Nesouhlasím ale s tím od založení USA v zemi vládla tlupa banditů, USA byly v minulosti řízeny inteligentními a schopnými lidmi kteří dokázali vybudovat velký, mocný a prosperující stát. I v 19. stol. se k moci dostali kurvy jako byl Abraham Lincoln, ale to byly výjimky, teprve po druhé světové válce se v USA dostala k moci banda zločinců, kteří tam vládnou dodnes
V jednom článku-obrázku se nadává národu do blbců, v druhém se z Hitlera dělá demagog a chválí se Klofáč. To je asi jako brát vážně Paroubka nebo Ratha. To je nacionalismus 21.století? Autor se začíná blížit Národní myšlence apod. Diskuzním kroužkům mladých dědulů. Škoda. Konzervativismus je smrt, nudný stereotyp zabíjí každý mezilidský vztah a otupuje mysl. Ale to věděl už Mussolini a i ten tzv.demagog. Oba za jeden den vyprodukovali víc idealismu a nadšení, než Klofáč za celý svůj život. A za to bytí a nebytí národa bojovali. Perem, slovem, a i mečem. Jenže dneska jsou asi politicky nekorektní a národu do blbců nenadávali. Tak raději ODS, Klofáč nebo Špidla:-)
A Švýcaři moc bojovný národ nejsou. Armádu zrušili už hodně dávno a spoléhají se pouze na své banky a neutralitu.
orel – pravda, pěkný protipříklad.
Švýcary sjednocuje všechno možné, ale podle mě předvším kultura. Oproti tomu v USA odstředivé tendence černochů, Židů, Italů, Číňanů, hispánců apod. národnost rozložily. (Ku klux klan původně bojoval za anglosaské USA).
Švýcarsko bylo založeno na tradici a konzervativismu, USA na volném obchodu a liberalismu.
Od založení USA v zemi vládla tlupa banditů, oligarchie vydělvající na genocidě Indiánů a zločinci ze všech koutů světa. Švýcarsko pravý opak.
Hned od začátku začala USA rozežírat obrovská imigrace. Švýcaři si naopak chránili svoje údolíčka po celou dobu se zbraní v ruce.
Lid USA je banda neschopných konzumentů, Švýcaři jsou ozbrojený národ.
Pane Wilte, a co švýcarský národ? Ten vznikl pouze a jedině kvůli politickému vývoji.
Naprosto souhlasím s tím, že je lepší výraz „sociální“ než „socialistický“.
Já jsem spíš vlastenec než národovec. Naši předkové – ať už Slované, Germáni, Keltové nebo předindoevropský lid – zde žili odjakživa, i když většina z nich nebyli Češi v národním smyslu. Všechno to byli naši předkové, tedy naši lidé. S námi je spojuje společná krev a naše otčina, kde žili.
Velmi dobrá článek.
Pěkný článek. Nevidím důvod, proč by nešlo v některých ohledech zastávat konzervativní postoje a zároveň mít sociální cítění. Ve středověku i starověku by to do jisté míry šlo.
Tady je logo DSSS:
http://www.dsss.cz/20_-vyroci-narodni-pravice-s-novym-logem-dsss
jj do konce tydne sem hodim kratsi vec – vznik nac. soc. na francouzskem prikladu
definovat presne narod asi nelze a kultura si myslim se vzdy v historii vytvarela na zaklade narodnim, i kdyz byla jiste ovlivnovana vnejsimi vlivy?
jinak slovo socialismus nesmime brat v nynejsi zcela zprofanovane podobe
Vlastně si myslím, že obnovovat národnost skrze politiku a různé -ismy nelze. Ale když zde bude národnost, za kterou bojovat, tak už ty různé -ismy vzniknou samy a stávající -ismy se takříkajíc „znárodní“ samy.
Národnost (to je čistě abstraktní věc) zde ale není. Podle mne je třeba vytvořit národnost a ta se tvoří různě, nikdy ale politicky. Podívejme na „politický národ“ USA. Ten měl životnost ani ne dvě stě let. Podívejme se na „organický národ“ Slováků, který přežil tisíc let bez vlastního státu.
Já se cítím být spíše národně společenský (sociální) než národně zespolečenšťovací (socialistický).
A pak vnímám rozdíl mezi nacionalismem = národovectvím a patriotismem = vlastenectvím. Národovectví se opírá o národnost, vlastenectví o zemi (vlast). A spojení národovectví s vlastenectvím, to už je tak trochu Blut und Boden.
Jsem pro vyzdvihování kultury. Kultura tvoří národnost a v určitém smyslu i plémě (=rasu). Z národovectví pak vyplývá i vlastenectví.
Schéma: kultura -> národnost -> vlast -> společenství.
Dobře. Jsem si vědom, o jak unikátní a vzácnou věc se tady pokoušíte. Ale až po přečtení tohoto článku mizí některé moje pochybnosti. Před časem jsem si zde přečetl, že cílevědomost, vytrvalost a schopnosti jisté lobby si máme brát za vzor. Při vědomí toho, o jaké cíle jde, jaká zpupnost, bezohlednost a pýcha je žene k uskutečnění, se mně malinko zježila srst. :-) Takže děkuji za tento článek, mám jasno.
Zároveň jsem si uvědomil, že jsem se nikdy dopodrobna nestaral o rozdíly mezi jednotlivými větvemi n.s. Přišlo mně, že jde jen o drobné odstíny, které nemá cenu řešit. To byla patrně chyba.
Takže shrnuto: Jsem Čech, nemohu to vidět jinak než autor článku..