Rozdílnosti ras
Obecně platí, že existují tři základní lidské rasy.
- Europoidní ( Běloši, ale i Arabové a Indové ) cca 45 % lidstva
- Mongoloidní ( Asiaté + původní obyvatelstvo Ameriky ) cca 40 % lidstva
- Negroidní cca 11 % lidstva
Zbylá 4 % tvoří smíšené rasové skupiny.
Rozdělení do tří ras je samozřejmě značně zjednodušující a nelze s ním souhlasit. Někteří taxonomové rozlišují 60 ( i více ) ras. Toto zjednodušení bylo použito pouze pro větší přehlednost.
Pseudohumanisty vykonstruovaný názor, že rasy jsou pouze sociálním konstruktem, v žádném případě neobstojí. Rasy jsou jasně odlišitelné nejen barvou pleti, ale i krevními bílkovinami, DNA, stavbou lebky atd. Rasy se mezi sebou liší ve více než 60 proměnných, přičemž mongoloidní a negroidní tvoří konce spektra, europoidní je uprostřed.
Podle genetických nálezů se moderní člověk vyvinul v Africe před 200 000 lety. K prvnímu rozdělení došlo před 113 000 lety ( mezi negroidní a mongoloidní/europoidní skupinu ). K rozdělení na větev mongoloidní a europoidní pak došlo před 41 000 lety.
Základem rozdílnosti ras je, že jiná prostředí, ve kterých se rasy vyvíjely, kladla různé nároky na přežití, a tudíž na selekci genů, které se podílejí na jejich odlišnosti. Ti, kteří migrovali z Afriky do Euroasie, se setkali s náročnějším prostředím , včetně poslední doby ledové, která skončila před 12 000 lety. U těchto skupin byly větší selekční tlaky na inteligenci, plánování, sexuální a osobní omezení. Genetické mutace, které se objevily, byly vyselektovány na základě podmínek, v nichž ta daná populační skupina žila, tak aby se maximalizovala její šance na přežití.
Při popisu vlivu prostředí na evoluci vycházíme z tzv. klimatické hypotézy. Poněvadž tato hypotéza se nám jeví jako nejpřijatelnější k vysvětlení rozdílnosti ras.
Kolonizace mírných a studených zeměpisných šířek vedla k větším požadavkům na inteligenci.
Hlavní roli hrálo :
- obtížnější obstarávání obživy
- nutnost budování obydlí
- přežití v zimě
Rozdílné prostředí kladlo odlišné nároky na selekci genů podmiňujících kooperaci, plánování, altruismus a schopnost odložit uspokojení. V Euroasii se lidé museli více spoléhat na lov než na potravu získanou sběrem. A při lovu je samozřejmě spolupráce mnohem důležitější než při sběračství. Nutnost spolupracovat při lovu a následné dělení kořisti selektovalo geny pro sociální chování.
Nutnost lovit přispěla k :
- utváření koalic mezi muži
- rozvoji recipročního altruismu, sociální výměně ( úspěšný lovec se podělil s méně úspěšnými, v případě jeho neúspěchu při dalším lovu dostal zase od nich )
- dělbě práce
- rozvoji nástrojů
Jedinec zvýšil svoji zdatnost tím, že byl poctivý a kooperativní. Rovněž schopnost plánovat do budoucnosti je v teplých krajích, kde je potrava dostupnější a rychleji se kazí, pod mnohem menším selekčním tlakem, než v chladnějších klimatech.
Myšlenka, že se evoluce zastavila u barvy kůže, je zcestná. Téměř každý anatomický, fyziologický a biochemický systém, který byl zkoumán vykazuje rasové rozdíly. A proto se zde vynořuje otázka, proč by měl být mozek výjimkou?
Zatímco výše zmíněné biologické rozdíly mezi rasami jsou ještě částečně akceptovány. Poukazování na rozdíly v osobnosti a sociální chování je zcela tabuizováno.
zdroj: Tabu v sociálních vědách, Petr Bakalář, Votobia s.r.o. 2003
Lado: ty jsi to nepochopil, ti co zůstali v teple se už dále duševně nevyvíjeli, jejich inteligence stovky tisíc let stagnovala, zatímco na severu pokračovala evoluce a národy, které žily v obtížných podmínkách se musely zdokonalovat aby přežili.
„kolonizace mirnych a studenych zemepisnych sirok kladla zvysene naroky na inteligenciu“-naozaj?Mne sa zda ze ti skutocne inteligentni ostali pekne v teple pod palmami…
Ještě k de Gobineauovi – podle mého jeho problém spočívá v tom, že naprosto nezapadá do převládajícího pojetí dějin – arijové by prostě nomohli během doby, kterou nazýváme dějiny, stihnout založit všechny civilizace. Možná ze předpokladů, že by existovala Atlantis a Atlanťané by byli bílí, a měli na to 10000 let by to šlo. Ale to jsme na poli čisté spekulace a od vědy daleko.
Já osobně se přikláním k tomu, že se jedná v případě židů ( judaismu )o evoluční skupinovou strategii. Což zaznělo právě i v knize „Tabu v sociálních vědách“ z které jsem vycházel v tomto článku. Takže ani národ ( už vůbec ne samostatná rasa ), ani čistě náboženství.
Jinak původní židé na přelomu letopočtu byli semité, stejně jako Arabové.
Mohl by sem někdo napsat,jestli jsou židi rasa,podle mě ano,ale někdo tvrdí že ne.
Tak jsem tam na základě diskuse hodil Kanárské ostrovy. A Čínu – Tochary http://cs.wikipedia.org/wiki/Tocharov%C3%A9 dodám časem rovněž.
Ok, já nejsem ani pro ponižování (se před), ale ani pro soupeření mezi rasami a kulturami. Cením si diskuze, pěkný den.
nálezy 3000 let starých mumií v Xinjiangu nedokazuje za vlasy přitažené teorie de Gobineaua, že všechny civilisace založili áryjci – chápu, že se evropané mohli dostat i do Ameriky, ale co z toho vyvozovat…
první hystoricky doložené datum v dějinách Číny je z roku 841 BC, posledních 9 panovníků dynastie západní Zhou jsou doloženi na věštebných kostech a želvích krunýřích, které obsahují z záznamy zahrnující témata jako jsou mezinárodní styky, všední život dvora etc. (celkem 20? témat). Předtím tu bylo několik generací historicky nedoložených panovníků této dynastie (od 1045BC), a pochopitelně (doložení) Šang e (nedoložení) Xia. Tyto státy vytvářely technicky bronzové nádoby etc., k vynálezu železa došlo před jeho vynalezením na západě (zvlášť ve zpracování bronzu co do kvantity asi předčili západ). Ke vztahu s Indií – hypoleticky existoval, ale jen ve znepřáteleném státě Chu (Thaiové, Miaove?)… Ale dík za článek, je to docela kuriozita, sinologové se pobaví :)
Je pravda, že Dórové ve starém Řecku byli světlí, to ovšem neznamená, že by „velkou civilisaci“ vybudovali jenom světlí – co třeba Mezopotámie, Zhouská dynastie v Číně (s tím Egyptem nemůžu soudit…). Myslím si, že teorie o tom, védy přinesli do Indie světlí lidé, je vyvrácený mýtus anglických kolonizátorů, kteří tím chtěli snížit historický význam Indické kultury. (?)
Přesně tak, Blízký východ a okolí ( i Egypt ) je křižovatka cest, takže i z hlediska rasového je to zde velice složité. Navíc nelze nic paušalizovat a výjimky se vyskytují všude.
Ano Egypt sice ležel v Africe, ale byl založen bílými. Ti se postupně smýsili s černými Nubijci a sláva Egypta pohasla podobně jako se to stalo v Indii.
1. Takže mezi eskymáky najdeme nejinteligentnější lidi? Nějak ta teorie postrádá koherentnost… Navíc jedna z prvních velkých civilisací – Egypt – ležela v Africe…
2. slyšle jsemm, že Číňané mají poněkud odlišné prostorové vnímání: lépe odhadují relativní vzdálenosti (vzdálenost ve vymezeném prostoru), než ty absolutní (jako je délka úsečky), je vůbec pozoruhodná odlišnost jejich řeči od naší – přispělo to k relativně autonomnímu vývoji a unikátnosti jejich kultury
koho zaujimaju tie vselijake rozne druhy ras tak odporucam http://www.theapricity.com/snpa/