Třídní členění společnosti a sociální rasismus

Připadá mi, že se zde začíná opakovat chyba, která kdysi vedla k nástupu komunistů. Společnost se začíná značně třídně rozdělovat. Vyšší třída je oproti ostatním zvýhodňována. (Nyní za vlády ODS je to výrazné, ale tento děj probíhá méně viditelně i za sociálních demokratů.) Nevím, co k tomu politické elity vede, ale jakékoliv stavění určitých skupin v národě proti sobě je značně škodlivé. Toto rozdělování není však v žádném případě chybou lidí, kteří mu na základě nespravedlností na nich páchaných podlehnou, ale těch co jej způsobují.

Na politické scéně stále více měřítkem uplatňujícím se při dělení na pravici či levici není politické smýšlení, ale výše majetku. Navíc i umírněně levicoví sociální demokraté se snaží si to s podnikateli moc nerozházet, zřejmě v očekávání sponzorských darů a možnosti nechat se korumpovat při zadávání zakázek. Výsledkem je značná rozšířená averze vůči „modrým strakám“, ale současně i apatie vůči marxistům, neboť zde nikdo neočekává výraznější změnu. Vzniká zde postupně stále větší prostor pro lidové hnutí, které ve své podstatě čeká jen na charismatického vůdce a zhroucení se do ještě větších sociálních nejistot. My musíme jen doufat, že se nebude jednat o hnutí čistě komunistické, ale spíše národně sociální.

Toto dělení, ne dle politického smýšlení, ale majetku jasně vidíme na  konzervativní národně-pravicové scéně Tyto strany se někomu mohou jevit jako národně uvědomělé, neboť vyžadují tvrdý postup vůči převážně cikánským neplatičům či omezení přílivu přistěhovalců s nízkým sociálním statusem. Je to sice přijatelnější než chování ostatních stran, ale neviděl bych v tom uvědomění si národní a kulturně-etnické příslušnosti. Spíše bych to nazval nějakým sociálním rasismem. Vadí jim jen chudí přistěhovalci, nad bohatým cizincem či exotickým finančníkem nos nejspíše neohrnou.

Zásadní problém tedy vidím ve vytrácení se střední třídy skládající se z příslušníků našeho národa. Skupiny jež byla vždy nositelem tradic, obráncem naši země. Tato historicky nejobsáhlejší skupina však postupně ubývá na významu. Nepatrná část se stává vyšší třídou, převážný zbytek pak sklouzává stále níže. Od obou krajních skupin nelze čekat jasné a bezpodmínečné dodržování zásad v duchu národních tradic. Vyšší společnost se pro další rozmnožení majetku spojí s kýmkoliv a té nižší z existenčních důvodů mnoho možností kolikrát nezbývá. To se pak může stát, že sedne na lep demagogům hlásajícím bolševický nebo jiný internacionalismus či modernější multikulturalismus.

Od „konzervativců“ nemůžeme očekávat naději, nanejvýše pozvolnější pád. Řešení je jediné, a to národně a sociálně smýšlející režim. Žádná skupina tvořící národ nesmí být zvýhodňována na úkor ostatních. Pouze jednotný a semknutý národ s vizí a nadějí, má šanci čelit nynějším globálním výzvám.

ilustrační foto: zdroj